Jednotlivé součástky

Údržba a skladování

Kroje skladujeme nejlépe v papírových krabicích nebo kufrech. Před uložením proložíme čistým papírem nebo plátnem např. starými prostěradly. V žádném případě se nesmí používat igelit. Uvázané šátky se dobře skladují na aranžerské polystyrenové hlavě nebo se vycpávají novinami. Jednou za půl roku je potřeba kroj vyvětrat a doplnit přípravky proti molům. Boty vycpeme novinovým papírem, aby sami stály, nebo do nich vsuneme prázdné PET láhve.

Kordule, fěrtůšky, výšivky, nohavice, lajble dáváme do čistírny. Plátěné věci se perou v pračce na vyvářku. Obojek, skládané rukávce a bílý fěrtoch se musí rozpárat. Z fěrtůšku se odpárají kaničky. U mužské košile musíme zjistit, zda výšivka ve vodě pouští, či ne. Pokud nepouští, pereme košili celou, jinak se výšivky musí vypárat. Oprané věci necháme usušit.

Uvaříme podle návodu bramborový škrob a usušené prádlo naškrobíme, necháme znovu usušit. Studenou vodu obarvíme modřidlem, rozpustíme pšeničný škrob, borax a prášek na praní. Poměr přísad a vody se liší podle hustoty škrobeného plátna a podle použití plátna. Čím pevnější plátno, tím méně škrobu. Plátno na skládání rukávců škrobíme měně než kadrle a kaničky.Zkušebně namočíme kousek plátna do škrobu, vyždímáme a podle usazeného množství škrobu přidáme vodu nebo škrob. Namočíme škrobený díl do škrobu, vyždímáme, usazený škrob rozetřeme rukou, aby nezůstaly usazeniny na jednom místě. Zabalíme do suchého plátna a počkáme, až plátno vpije přebytečnou vodu. Mokrý díl začneme žehlit obyčejnou elektrickou žehličkou na nejvyšší teplotu, až je díl úplně suchý. Při žehlení musíme dávat pozor, aby se škrob nespálil - nezežloutl. Vyžehlený díl necháme doschnout. Plátno na rukávce, kadrle a kaničky žehlíme porubu a stáčíme do ruliček lícem nahoru. Spodničky a mužské košile žehlíme z líce.

Šátky a šatka

Vzor tureckého šátku. Svůj název získal podle barvy - červené (turecké).Turecký šátek je natištěný na hustém plátně. Střed šátku je prázdný bez tisku, pouze ve dvou protilehlých rozích jsou kytky. Je velký 150 x 150 cm. Nyní vyráběné šátky jsou menší, méně kvalitnější a špatně se vážou.

Vzor tureckého šátku.

Vzor tureckého šátku.

Vzor tureckého šátku.

Turecký šátek uvázaný hore konce, pohled zezadu. K tomuto úvazu se obléká šorec. Šátek se složí na trojúhelník, z nejdelší strany se založí asi 3 - 4 cm, mezi vrstvy šátku se vloží noviny. Šátek se dá na hlavu, urovná se a složí se podélné sklady, krátký cíp šátku se naskládá do drobných skladů, první čtyři jsou červené, ostatní z potištěné látky. Z dlouhých cípů šátku zastrčíme za uši látku potřebnou na vytvoření záušnic, potom vezmeme dlouhé cípy a uděláme pevný suk. Cípy obtočíme kolem hlavy a upevníme špendlíky. Dotvarujeme záušnice. Šátek se sundá z hlavy a vše se upevní špendlíky. Vzadu musí být vidět pouze pět skladů - čtyři červené a jeden barevný, zbytek skladů se musí skrýt. Takto uvázaný šátek vydrží i několik let. Dříve si ženy vázaly šátky sami za pomoci dvou zrcadel. Dnes váže šátky v Uherském Ostrohu paní Lenka Buráňová.

Turecký šátek uvázaný důle konce, pohled zezadu. K tomuto slavnostnímu úvazu se obléká bílý fěrtoch. Váže se stejně jako šátek hore konce, dlouhé cípy šátku se neobtočí kolem hlavy, ale upraví se tak, aby vrchní visel na záda a spodní se přehazuje přes rameno dopředu.

Turecký šátek uvázaný důle konce, pohled z boku.

Třásňové šátky. Mají rozměr 70 x 70 cm. Ze dvou stran jsou připevněny ozbobné třásně. Jsou vyrobeny z brokátu v různých barvách - bílá, světlé odstíny béžové, růžové, zelené, světle hnědá a černá. V rohu může být výšivka. Šátek se uvazuje na hlavu na suk pod bradou nebo se spustí na ramena.

Třásňový plyšový šátek. Obléká se v zimním období. Je pouze v bílé a černé barvě, v rohu je výšivka.

Šatka je ušita z pruhu bílého plátna, ze tří stran je lemována krajkou. V současnosti se používá pouze k souborovým krojům. Váže se na dva způsoby - důle a hore konce, pravidla vázání jsou stejné jako u tureckého šátku. Šatka se váže na čepec s vyšitým dénkem. Před vázáním je nutné šatku lehce přiškrobit a zažehlit v polovině ostrý puk.

Šatka důle konce. Při vázání na uších urovnáme, složíme záhyb a zavážeme na jeden suk. Konce upravíme a jeden hodíme přes rameno dopředu.

Šatka hore konce - zepředu. Vážeme stejně jako šatku důle konce, ale oba konce se založí a obtočí kolem hlavy a upevní špendlíky.

Cop

Pokud dívka nemá dlouhé vlasy, tak se používá náhrada - nadpleták. Na hlavu se upevňuje šňůrkou. Je z pravých vlasů, nebo se v dnešní době nahrazuje umělými. Vlasy se zapletou do copu ze tří pramenů, ke konci se ke dvěma pramenům přiloží úzká bílá stužka a cop se doplete. Stužkou se zaváže a na ni se přiváže pantla na jedno ucho. Pantla na copu sahá po konec sukní a musí být shodná s pantlou uvázanou v pase. Vdané ženy copy nenosí. Pokud má dívka čepení nebo šátek důle konce, tak se cop nepřipíná.

Obojek

Obojek se vyrábí z výšivky, na kterou se ze tří stran přišívá krajka - kaničky. Zapíná se na háček a očko. Obojek si oblékájí ženy pouze k fěrtůšku s kaničkama.

Vzory kaniček. Jsou vyšívané na bavlněném tylu. Vyrábí se v různých šířkách a vzorech. Podle počtu řádků okrajů je dělíme na jednořadové - nahoře a dvouřadové - uprostřed a dole.

Vzory kaniček.

Vzory kaniček.

Kaničky stáhneme pomocnou nití, vždy jeden zub leží nahoře a druhý dole. Poté ručně nařasíme.

Nařasené kaničky přišijeme ručně na výšivku ze tří stran, nejprve z lícové strany a v pokračování zapravíme výšivku ze spodní strany plátnem. Výšivka je podšita plátnem, které se přišívá za horní okraj strojem, boční a dolní okraje se zapraví ručně. Do horních rohů výšivky zespodu přišijeme háček a očko.

Vypářeme pomocnou nit, kterou byly stažené zuby a dotvarujeme obloučky elektrickou kulmou.

Zespodu sešijeme zuby nití.

Pohled zepředu. Zuby po zapnutí musí do sebe zapadnout.

Hotový obojek.

Rukávce

Skládané rukávce jsou součástí ženského svátečního kroje, na ně se navléká kordula. Obléká se k nim fěrtůšek s kaničkama, obojek a turecký šátek nebo čepení.

Vyžehlíme výšivky, výšivky nad lokty podšijeme plátnem, do švů vložíme tráčky na zavázání. Šijeme po obou krátkých stranách.

Stánek. Na přední stranu stánku našijeme výšivku, na ramena další dvě. Stánek je ušitý z obdélníku plátna, délka závisí na výšce postavy ( přibližně 60 cm ), šířka je 140 cm. Šířku rozdělíme na 4/4. v 1/4 a 3/4 plátno natrhneme všijeme obdélníky, na kterých bude později výšivka. Výška obdélníku je asi 15 cm, šířka závisí na délce výšivky - obvykle 20 - 24 cm. Asi 5 cm pod všitý obdélník všijeme čtverec asi 22 x 22 cm - klín pro volný pohyb ruky. Spodní okraj stánku podehneme a prošijeme, horní okraj nařasíme a všijeme do límečku. Hotový límeček má šířku asi 3 cm, délka závisí na obvodu krku. Délku límečku rozdělíme na 4 díly, do první čtvrtiny všijeme 1/4 obvodu stánku, do druhé čtrvtiny obdélník na rameni a 2/4 obvodu stánku, do třetí čtvrtiny límečku 3/4 obvodu stánku a obdélník na rameni, do poslední čtvrtiny 4/4 obvodu stánku. To znamená, že přes zadní díl bude stánek více nařasený. Stánek se zapíná na háček a očko nebo se na límeček přišívá keprovka na zavázání.

Střih stánku na dospělou ženu. Včetně švů 1 cm.

Rozdělení horního okraje na čtvrtiny pro všití do límce.

Skládaní rukávu. Potřebujeme dva stoly. Jeden je o 1 cm nižší a má na okraji lištu, ke které tlačíme naskládané plátno. Naškrobené plátno položíme na nižší stůl lícem dolů a zatížíme. Na vyšším stole necháme asi 13 - 15 cm plátna, které nebude naskládané.

Začneme skládat. Potřebujeme k tomu dvě nerezové kulatiny o průměru 7 mm. Pravidelným střídáním a přehazováním se vytvoří sklady. Pravou rukou přehazujeme kulatinky, levou hrneme látku na sklady a neustále přidržujeme. Kulatiny jsou neustále vedle sebe, když je levá pod plátnem tak levou rukou přes ni nahrneme plátno.

Vytáhneme pravou kulatinu a přehodíme ji doleva nahoru na plátno a vyrovnáme sklad po celé délce, vytáhneme kulatinu, která je vpravo pod plátnem a levou rukou přirazíme sklad doprava, zároveň pravou rukou strkáme kulatinu zase pod plátno. Levou rukou hrneme volnost na další sklad. Rukáv se musí skládat naráz a levá ruka musí sklady neustále tlačit doprava.

Na rub naskládaného rukávu nakreslíme obyčejnou tužkou linie všití - nahoře a dole, linie prošití a místo zlomu. Délka hotových rukávců na dospělou ženu je 30 - 35 cm, zlom je umístěn 10 - 11 cm od horního okraje.

Sešijeme sklady podle nakreslených čar. Nahoře a dole v místě všití a pak v polovině mezi zlomem a spodním okrajem a v polovině mezi zlomem a horním okrajem.

V místě zlomu urovnáme sklady prstem na jednu stranu. Jeden rukáv urovnáváme zleva doprava, druhý zprava doleva.

Pomocí železa sklady zatížíme a shrneme na jednu stranu. Urovnané sklady opatrně přejedeme příborovým nožem. Opatrně, nesmí se prořezat.

Podebereme vrchní část rukávců a zlomíme je přes železo.

Na lícní stranu nakreslíme linie pro všívání.

Naskládaný rukáv dotvarujeme rukou.

Kadrle. Stáhneme si zuby kadrlí pomocnou nití tak, aby všechny zuby byly nahoře. Počet zubů u ženského kroje je 6, dívčího 5. Kadrle se vyšívají na bavlněné plátno ručně nebo strojem bílou nití, otvory se prostřihují. Na rukávcích sahají asi po zápěstí. Vzor vyšití jsou různé a dříve dokonce každý zub byl vyšitý s jiným vzorem. V dnešní době se vzory kopírují, takže najdete úplně shodné kusy.

Ručně vyšívané kadrle.

Ručně vyšívané kadrle.

Kadrle z Blatnice. V Blatnici a Blatničce se kadrle vyrábí sešívání kupovaných krajek.

Staré kadrle, na každém zubu jiná výšivka.

Kadrle ručně nařasíme, šijeme předním stehem dlouhým asi 0,5 cm. Stahujeme je na silné niti na délku výšivky. Okraje, které budou zašité pod výšivkou mírně vlhčíme vodou, aby se pěkně urovnaly.

Nařasené kadrle všijeme do výšivky, nejprve z lícní strany a v pokračování z rubové zapravíme plátnem.

Přišití papíru. Spodní okraj naskládaného rukávu stáhneme na niti, kterou jsou sešité sklady, na délku výšivky mínus 3 cm. Z rubu našijeme ze tří stran pevný karton, který si odměříme podle potřeby. Volné nenaskládané okraje plátna nařasíme.

Stažený rukáv vsuneme mezi horní okraj výšivky a plátno, našpendlíme a přišijeme z líce a v pokračování z rubu.

Hotový rukáv.

Horní okraj rukávu stáhneme prošitou nití na délku výšivky na rameni mínus 3 cm. Nenaskládané volné okraje nařasíme. Všijeme z lícní strany do výšivky na rameni stánku. Musíme dávat pozor na pravý a levý rukáv. Sklady na lomu rukávu musí směřovat dozadu.

Boční okraje rukávu všijeme do volných částí stánku pod výšivkou a v pokračování do klínu pod paží.

Nakonec zapravíme horní okraj rukávu zevnitř.

Hotové rukávce.

Kordula

Kordula je vesta, která se obléká na rukávce - u žen, nebo na košili - u mužů u svátečního kroje.

Ukázka ženských kordul starých asi 100 let. Vyráběly se z brokátů a atlasů, na ozdobu se používaly kupované vyšívané stuhy nebo rozpíjané stuhy a paličkovaná krajka ze stříbrného dracounu. Na zadním díle jsou tři tulipány s kytkama a tři rozparky. Kordule byly dlouhé do pasu, nosily se přes fěrtůšek a zapínaly na 4 knoflíky.

Staré ženské kordule.

Soukená ženská kordula. Tato kordula vyrobená ze sukna se již v Uherském Ostrohu ke svátečnímu kroji neobléká, často se nesprávně vydává za mužskou. Kordulu jsem dostala ve velmi špatném stavu, sukno bylo místy prodřené a proto jsem se rozhodla pro rekonstrukci. Rozstřihla jsem ji na ramenou, obkreslila střih, který jsem následně upravila na svou velikost. Našívané aplikace jsem vystříhla a přišila na novou kordulu.

Soukená ženská kordula po rekonstrukci. Zapíná se na čtyři knoflíky. Zapínání je zakryto velkou kytkou. Na levém předním díle je umístěna kapsa se šňůrovou aplikací a kytkami po stranách.

Soukená ženská kordula po rekonstrukci. Na zadním díle jsou ve členících švech rozparky,ve středu zadního dílu jsou všité klíny pro rozparek. Na členících švech a na středu zadního dílu je našita oranžová šňůrová aplikace - tulipány, pod tulipány jsou kytky.

Střih na kordulu před 100 lety.

Sametová ženská kordula. Navléká se na skládané rukávce, je součástí svátečního kroje. Šije se ze sametu tmavě zelené, tmavě modré nebo vínové barvy, podšívá se plátnem. Oproti starým kordulám se šije delší, aby se dala zavázat pod fěrtůšek. Zdobí se širokou stuhou - kupovanou nebo ručně vyšívanou a flitrovou portou. Zapíná se na druky. Knoflíky jsou našité pouze jako ozdoba.

Na zadním díle jsou našité tři tulipány a kytky. Materiál na výrobu tulipánů a kytek v dnešní době nelze sehnat, takže se vystřihují ze starých kordul a přešívají se. Materiál se nazývá kamrhol - z německého camelwool - velbloudí vlna. Tulipán je vytvořen našíváním úzké stužky z kamrholu do obloučků a koleček. Hotový vzor připomíná květ tulipánu. Kytky jsou svazky nití z kamrholu, které se tuží pivem s cukrem.Nitě se ručně stáčí do pletenců asi po 20. Celý smotek se usuší a rozplete zpět na jednotlivé niti. Od rozparků na zadním díle se upustilo, místo toho se dělají v bočních švech.

Detail tulipánu na ženské kordule.

Nakroucená kytka natužená pivem a cukrem.

Na zadním díle jsou tři tulipány z modré sutašky a kytky, pod kytkama jsou rozparky. Celá kordula je podšitá pevným lněným plátnem.

Mužská kordula z tmavě modrého sukna. Kordula je krátká, nesahá ani do pasu. Na předním díle je vypracované pomerně náročné zapínání, ale slouží pouze jako ozdoba, protože mužská kordula se nezapíná a dáva tak vyniknout bohaté výšivce košile. Na levém předním díle a na límečku je bohatá výšivka kamrholem. Na obou předních dílech jsou umístěny kapsy zdobené šňůrkovou aplikací a kytkama. Další kytky jsou nahoře u vyšívaného límečku.

Spodničky

Spodničky se vyrábí z plátna, na dolní okraj se může našít krajka. Spodničku doporučuji ušít o něco delší, než je potřeba a přebytečnou látku odšít do sámku. Po naškrobení je spodnička v místě sámku pevnější a tak snadno se neslehne. Pod sváteční kroj oblékáme 2 - 4 spodničky. Vrchní spodnička musí mít našitou krajku, která je částečně vidět přes kaničky. Ostatní spodničky mohou být bez krajky a jsou délkově odstupňované. Tyto stačí šít ze dvou délek plátna šíře 140 cm, vrchní se šije ze tří délek.

Žehlení spodniček. Nejprve vyžehlíme pásek a zajedeme žehličkou i do sukně - asi 5 cm.

Postupně žehlíme spodničku po částech skládáme do trůbelek a sešíváme pomocnou nití.

Žehličkou zajíždíme až ke všití sukně do pásku.

Šorec a štruple

Šorec je zadní vrchní ženská sukně.Je vyroben z plátna, na kterém je nanesena barva, takže z lícní strany je lesklý. V dnešní době šorce nikdo nevyrábí. Šorec je kratší asi o 3 - 4 cm než fěrtůšek. Zlom na šorci je asi 10 cm od vrchu. Šorec se obléká k fěrtůšku s kaničkama a tureckému šátku hore konce. Keprovkami po stranách tvoříme lom na šorci - sedličku. Na šorec se vážou štruple.

Polámaný šorec. Starý a polámaný šorec jde opravit. Šorec celý rozpářeme, vykartáčujeme. Z rubní strany postříkáme škrobem ve spreji a vyžehlíme obyčejnou žehličkou. Šorec znovu naskládáme přesně podle předešlého skládání, prošijeme sklady, zlomíme a všijeme do pásku.

Opravený šorec z předchozí fotografie.

Štruple se skládají ze dvou vedle sebe položených pruhů látky, které jsou zdobené vyšíváním, malováním, leptáním nebo vycpávanou aplikací. Kolem štruplí je ze tří stran našita kovová krajka nebo flitrová porta - tato ozdoba se zpravidla zhoduje s ozdobou kordule. Podkladovým materiálem pro štruple je samet, brokát, satén, hedvábí v bílé nebo černé barvě. Vzory štruplí - zleva - vyšívané na brokátu, vycpávané, vyšívané na sametu.

Vzory štruplí. Zleva - malované na sametu, leplané do sametu, malované na hedvábí, malované na klotu.

Šorec se štruplama.

Bílý fěrtoch a tráčky

Bílý fěrtoch je zadní vrchní sukně. Fěrtoch je o 3 - 4 cm kratší než fěrtůšek. Bílý fěrtoch si oblékají malá děvčata a ženy k čepení nebo šátku důle konce. Na bílý fěrtoch se připevňují tráčky - na fotografii jsou z kupované krajky.

Tráčky - ruční nebo strojová dírková výšivka bílou nití na bílém plátně.

Bílý fěrtoch se skládá stejným způsobem jako rukávce. Po naskládání a sešití skladů se založí záložka. Přibližně 10 cm od vrchu je zlomený. Při oblékání keprovkami našitými po stránách fěrtoch zlomíme - uděláme sedličku.

Fěrtoch se všije do pásku a přišijí se keprovky v pase a po stranách.

Fěrtůšek a ornát.

Fěrtůšek je přední ženská vrchní sukně. Podle použití se vyrábí z různých materiálů. Široký je 3 metry, délka u dospělé ženy se pohybuje mezi 55 - 60 cm. Fěrtůšek se všívá do širokého vyztuženého pásku. Nově vyráběné fěrtůšky se podšívají organtýnem, protože nyní dostupný brokát není pevný. Brokáty se vyrábí v široké barevné škále. Malá děvčata mají fěrtůšky ve světlých barvách, k příjmání se nosí bílý, případně se nechá vymalovat. Ke svátečnímu kroji je nejoblíbenější fěrtůšek červené barvy.

Ornát se obléká při slavnostních příležitostech - např. do kostela, na svatbu. Vzor je na podkladě vyšívaný. Látka se vyrábí v šířce asi 50 cm, proto je hotová sukně sešita z mnoha dílů. Dívky a mladé ženy nosí ornát na světlém podkladě s kaničkami, starší ženy nosí tmavě modrý, zelený nebo černý .

Brokátový fěrtůšek s kaničkama. Naskládaný do trůbelek - všechny kytky ve vybrané řadě jsou nahoře. Tento fěrtůšek oblékáme k rukávcům, plyšové jupce nebo lajblu v kombinaci se šorcem nebo bílým fěrtochem. Po uvázaní musí být dolní okraj fěrtůšku a šorce ( bílého fěrtochu ) v jedné rovině.

Šití fěrtůšku. Obvod fěrtůšku je 3 m. Boční a spodní okraje 2 x podehneme a zažehlíme.

Z rubní strany našpendlíme organtýn. Prošijeme záložky a přišijeme organtýn na horním okraji.

Naskládáme fěrtůšek podle květů do trůbelek, prošijeme pomocnou nití.

Ručně řasíme - prošijeme 3 x pod sebou předním stehem.

Všijeme fěrtůšek do pásku - lémce - podšitého plátnem

Vzory brokátů.

Vzory tmavých brokátů.

Vlněný fěrtůšek pruh a květ, má našité kaničky. Tento materiál se nyní nevyrábí. K fěrtůšku se může nosit soukená kordula.

Materiály na fěrtůšky nevhodné. Jsou to jednak tzv. číny - materiály dovezené z východu, častokrát s orientálním vzorem nebo dnes vyráběné brokáty s lurexem.

Pantla a opasovák

Pantla se váže zepředu, vzadu se překříží a ve předu se udělá suk a mašle. Volné konce sahají po konec fěrtůšku. Váže se na brokátové fěrtůšky a ornát. Pantla je široká 10 cm a musí být shodná s pantlou na copu. Já osobně nejraději vážu bílou taftovou stuhu. Na fotografii vlevo je rozpíjaná pantla - dnes už je nikdo nemaluje a nové malované pantle.

Kupované pantle.

Opasováky se vážou na pruhakvětový fěrtůšek a na pracovní fěrtůšky. Vážou se zepředu, vzadu se překříží a vepředu se zaváží na dva suky bez uší.

Čepení

Čepení se nosí při slavnostních příležitostích do kostela, dále jej nosí nevěsta a stárky na hodech. K čepení se obléká bílý fěrtoch. Na výrobu čepení se používají textilní kytičky, zelené a stříbrné lístky, zrcátka a perličky. Ty se vážou do voniček a věnců, středem čepení je korunka. Nad čelem je uvázaná široká zdobená stuha - kánka. Na podkladový materiál se přilepí 5 kulatých zrcátek a kolem nich se našívají stříbrné a zlaté perličky nebo flitry. Vše závisí na fantazii vyšívačky. Dříve se čepení příšívalo přímo na vlasy, nyní se přišívá na plátěný čepec.

Níže uvedený postup přibližuje výrobu čepení z jednotlivých voniček. Je možné čepení vyrobit jednodušším způsobem a levnějším. U paní Skřežinové ve Zlechově se dají koupit navázané věnce s korunkou vcelku (cena asi 1800 Kč).

Na plátěný čepec se kolem temena hlavy našije válec ze stočených punčoch - obalenka - na fotografii je potažena růžovou stuhou. Obalenka nahrazuje cop z vlasů a tvoří tak základ, ke kterému se přišívají další součástky. Na přední část čepce se připevní kánka - stuha vyšívaná perličkami, flitry a zrcátky.

Zadní část čepce se zakryje stuhou. Na obalenku se našijí kousky malované pantle. Tři na každé straně, jeden uprostřed.

Na obalenku našijeme voničky zadního věnca. Doprostřed čepca našijeme růžu z malované pantle, doprostřed růže našijeme voničku.

Zepředu přišijeme na obalenku korunku a po stranách korunky ještě malé voničky.

Našijeme přední věnec na obalenku. Na přední okraj kánky se přišije flitrová porta.

Na uši našijeme stužky s voničkami.

Vzadu upravíme modrou pantlu na čepci a na obalenku přivážeme malované pantle. Pantlí je 12 kusů. Od každé barvy 4 kusy.

Pod růžu na zadní straně přišijeme smyčky z malované pantle, celkem tři, z každé barvy pantle jednu. Nakonec pod růžu připevníme 2 pantle, které budou úplně nahoře.

Pohled na hotové čepení zezadu.

Pohled zezadu .

Pohled zepředu.

Jupka

Jupka je krátká ženská halenka do pasu. Střih je rovný bez záševků, rukávy rovné. Na předním díle je vypracovaná léga. Jupka se zapíná na druky nebo knoflíky. Jupky se liší podle použití.

Tato jupka se obléká k brokátovému fěrtůšku bez kaniček. Nosí ji děvčata na hody pod máju. Bývá zhotovena z pevného materiálu nebo madeiry. Jupka v černé barvě je smuteční.

Plyšová jupka. Je zhotovena ze sametu zdobená šňůrovou aplikací nebo krajkou, podšitá plátnem. K plyšové jupce oblékají ženy brokátový fěrtůšek s kaničkama, obojek a turecký šátek.

Vzory plátěných domácích jupek.

Kacabaja

Kacabaja je ženský zimní kabátek. Je vypasovaná a sahá pod pas.Šije se z imitace kožešin - beránková nebo plyšová.Je vyteplená a podšitá černým klotem.

Beránková kacabaja. Pohled zepředu.

Pohled zezadu.

Vlňák

Vlňák je ženský zimní doplňek, nosí se přes kacabaju a spíná se zavíracím špendlíkem. Je to čtverec velikosti 170 x 170 cm po okrajích s třásněmi. Vlňáky dělíme podle použití.

Vlňák stuhový. Obléká se v době adventu.

Vlňák beránkový. Obléká se při slavnostních příležitostech a do kostela.

Kárový vlňák. Pro běžný den.

Zadní sukně

Zadní sukně jsou vrchní sukně. Podle použití bývají vyrobeny ze sametu, tesilu nebo klotu. Po zavázaní musí být okraje vepředu přeloženy přes sebe, aby nebyla vidět spodnička .

Sametky - jsou vyrobeny z černého, tmavě hnědého, tmavě modrého sametu hladkého nebo se vzorem. Oblékají se k brokátovému fěrtůšku bez kanic.

Úvodnica

Úvodnica je pruh vyšívané látky o rozměrech asi 200 x 60 cm. Kratší strany jsou zakončeny třásněmi nebo kaničkama. Používala se při křtu dítěte a při úvodu. Kmotra nesla dítě do kostela na rukou a byla zavinuta i s dítětem do úvodnice.

Část úvodnice

Detail středu úvodnice

Část úvodnice

Detail středu úvodnice

Lajbl

Lajbl je krátký kabátek z bílého vlněného sukna. Oblékají jej ženy i muži .

Ženský lajbl. Na každé straně předního dílu je vyšito 10 dírek a našito 10 zdobených knoflíků a vypracována kapsa. Lajbl je dlouhý do pasu a při nošení se zapíná. Klopy a manžety jsou podšity zeleným brokátem.

Ženský lajbl. Na zadním díle jsou ve švu tři rozparky, rukávy jsou přes náramenici nařaseny. Celý lajbl je podšitý bílým plátnem a lemován světle modrým plátnem. K lajblu nosíme fěrtůšek s kaničkama a obojek.

Mužský lajbl. Na každé straně předního dílu je vyšito 10 dírek a našito 10 plochých knoflíků a vypracována kapsa.Lajbl je dlouhý do pasu a při nošení se nezapíná, aby vynikla výšivka na košili. Klopy a manžety jsou podšity červeným suknem.

Mužský lajbl. Na zadním díle jsou ve švu tři rozparky, rukávy jsou hladké bez nařasení. Celý lajbl je podšitý bílým plátnem a lemován světle modrým plátnem. K lajblu muži oblékají soukené nohavice.

Košula

Košule se šijí z bílého plátna. Dělíme je na sváteční, pod lajbl a šňůrkovicu.

Sváteční košile s bohatou výšivkou na přednici, ramenou, rukávě a límečku. Přední a zadní díl je zhotovený z obdélníků, rukávy mají tvar lichoběžníku. Horní okraj rukávu měří 240 cm, dolní 30 - 34 cm. Horní okraj košile je všit do límečku. Sváteční košula se obléká s kordulů k nohavicám nebo třaslavicám. Rukávy a límeček se silně škrobí.

Detail výšivky na přednici. Výšivka je vyvedena v červené, černé, oranžové a žluté barvě.

Střih na sváteční košulu pro dospělého muže. Včetně švů 1 cm.

Košula pod lajbl. Je stejně vyšívaná jako sváteční košula. Rukávy jsou rovné, bez nařasení.

Srdéčková košula. Vyšívaná červenou výšivkou - na přednici výšivka ve tvaru srdce. Je stejného střihu jako sváteční košula, ale rukávy nejsou tak moc nařasené. Obléká se k soukeným nohavicím a lajblu ve všední den.

Nohavice

Nohavice se šijí z tmavě modrého vlněného sukna. Jsou podšity plátnem nebo klotem. Na stehnech a kolem rozparků na předním díle jsou zdobeny aplikací z úzké černé šňůrky - cifrováním. Nohavice mají šev pouze na vnější straně, přes něj je našita černá stuha, která pokračuje na zadní díl. Na pravém předním díle je vypracovaná malá kapsa s výpustky z červeného sukna, vevnitř je podložena zeleným sametem. Do horního okraje nohavic se navléká řemeň. K nohanicím oblékají muži sváteční košulu s kordulů nebo lajbl.

Detail cifrování na stehnech a kolem rozparků.

Řemeň

Třaslavice

Zástěra

Mužská zástěra z černého klotu. Široká je 70 cm, dlouhá asi 20 cm nad zem. V pase je nařasena a všita do pásku. Okraje jsou obšity bílou perlovlou. Na dolním okraji může být výšivka. Zástěra se zavazuje našitým opasovákem, který se vzadu překříží a vepředu zaváže na dva suky. Volné konce sahají po konec zástěry. Zástěru se oblékají chlapci a muži k třaslavicám a sváteční košuli s kordulů.

Širák a baranica

Mužské pokrývky hlavy.

Širák je vyroben z černé plsti. Nahoře je 3 x promáčknutý - na tři facky. Svobodní muži mají na levé straně připevněnu voničku, kosárky a větvičku rozmarýnu. Ženatí muži mají voničku na pravé straně a kosárky nenosí.

Harásek

Harásek je žlutý vlněný šátek, který má ze dvou stran třásně. Svobodní chlapci jej nosí v rozparku nohavic. Cípy harásku se zastrčí za řemeň.

Vzor harásku.

Vzor harásku.

Halena

Boty

Mužské boty - holénky. Boty jsou vyrobeny z pevné kůže, v oblasti kotníku jsou změkčeny, vzadu mají jeden šev. Podrážka je kožená s malým podpatkem.

Ženské boty - holénky. Boty jsou vyrobeny z pevné kůže, v oblasti kotníku jsou změkčeny, po obou stranách mají švy. Podrážka je kožená s podpatkem.

Ženské boty - střevíce. Nízké šnerovací boty nad kotník.